Desátý model, díl 1.
Díky za další komentář. Battlestar Galactica ani Star Trek určitě nejsou tím, co by mi šlo vzorem. Ani zdaleka ne. Vzory ale člověk nezapře. Jsem určitě ovlivněný mnoha díly, které mám rád a četl jsem. Nic z toho, co tu píšeš, mi ale buď nic neříká nebo je to dle mého zcela mimo. Je třeba to ale - co se týká originality, která se tu neustále propírá - tak, že se jedná teprve o první díl z mnoha dalších (patrně až osmi kapitol). Je zde prakticky pouze seznámení se světem (který v plné velikosti čtenář objeví až v kapitole páté) a seznámení hlavních hrdinů. To se dá sepsat mnoha způsoby, já si vybral hodně emotivní linku, více milostnou až lehce erotickou, což je klišé... já vím.
Abych reagoval - pravda, dost opožděně - na pár dotazů v prvním komentáři. Příběh nevznikl vůbec jednoduše. Základ byl zcela jiný žánr, první dvě kapitoly si prošly velkými škrty a rozhodně to nebylo o tom, že bych si řekl: "tak a teď si dám cyberpunk". Ne, to rozhodně ne. Své hrdiny jsem načrtl, oživil. Dal jim emoce, cit, fyzičnost. Sblížil je tak, jak si to lidé umí představit. Přirozeně. Zamilovaně. A pak dál a příběh náhle rostl a rostl. Zaléván tím, že dělali věci, které jsem nepředpokládal, že udělají. Prostě jsem kolem nich vymyslel svět a do něj vetkal příběh. A teď už vím, kde se co setká a jaké linky se mi proplétaly hlavou od první věty. A jednou to celé secvaklo do sebe.
Nic jako silné ovlivnění to tedy nemohlo být. Žádné seriály, knihy, díla. Nic. Zeptejte se mých hrdinů, co ovlivnilo je, při jejich jednání. A že svět z blízké budoucnosti bude podobný našemu? Světům z jiných děl? Dá se tomu vůbec vyhnout? Ale vlastně, proč ne? Mám rád takové to dívání se do blízké budoucnosti, kde se něco vyvine a něco zůstane. Svět na oko stejný a přitom jiný.
22.11.2021 21:29:00
