Datuje se září roku 1930 a skupina geologů a biologů pod Miskatonickou univerzitou se rozhodne vydat na expedici prozkoumat Antarktidu. Hlavním vůdcem této expedice je geolog William Dyer. Jeho cíl expedice byl jasný, zmapovat doposud nezmapované části Antarktidy a zajistit vzorky hornin, které se na Antarktidě nachází. Společně s Dyerem odplouvá krom dalších asistentů, geologů a pilotů taktéž biolog Lake. I přes to, že je jediným biologem v týmu, jeho cíl v objevení nového organismu mu nikdo nevezme. Expediční tým se tedy vydá lodí na Antarktidu ve jménu vědy.

S mangou už nějaký ten pátek zkušenosti mám, ovšem kresba od Góa Tanabeho mě více než zaujala a nadchla. Jeho schopnost vykreslovat tak prázdnou krajinu jako je Antarktida tak živě a zajímavě je dechberoucí. Dále bych vyzdvihnul jeho práci s odstíny černé, které jsou taky na úplně jiné úrovni, než byste od každé druhé mangy čekali. Jak už na to později narazíme, v příběhu se objeví prapodivné černé pohoří, které v kreslené podobě vypadá skoro až realisticky. Ovšem musím zde autora i trochu zkritizovat, a to za obličeje vedlejších postav, které se mi ze začátku dost často pletly s dalšími postavami. Až na pár výjimek jako je Dyer, kterého poznáte hned díky jeho fešnému plnovousu.

Když expediční tým dorazí na místo, neváhají ani minutu a pustí se do výzkumu. Dyerovu práci značně usnadní vynález jeho přítele a dalšího člena posádky Pabodieho, který pro tuto misi sestavil speciální vrtací soustavu. Celkový výzkum probíhá bez žádných komplikaci a nikdo si nemůže stěžovat. Dyer se svou skupinou zaznamenávají různé horniny a minerály, které se pod povrchem nachází, Lake ovšem taky narazil na něco podivuhodného. Mezi horninami si Lake všimnul zvláštního černého kamene s rýhovaným vzorem. Po chvíli analyzování Lake usoudí, že by se mohlo jednat o stopy doposud neznámého organismu. Lake je tímto objevem doslova unesen, stále více a více tlačí na Dyera, aby vrtali dál na severozápad, kde se tohoto kamene objevovalo nejvíce, ovšem od té doby už pár měsíců oběhlo a expedice se blížila ke konci. Lake je ale tvrdohlavý a nehodlá ustoupit, vezme si skupinku svých lidí, pár letadel a vrták. Slibuje Dyerovi, že do týdne udělá velký objev, který přepíše nejenom učebnice ale i dějiny.

Lake tedy učiní jak řekl, vezme skupinku 12 lidí, 3 letadla, vrták a vypraví se na Severozápad. Kousek od plánovaného místa příletu Lake zahlédne něco neuvěřitelného. Za hustou mlhou zahládne obrovské černé pohoří, něco takového nikdo nikdy neviděl. Lake tedy přikáže pilotovi, ať přistane v blízkosti pohoří. Když přistanou, nemohou uvěřit svým očím, ta hora je opravdu černá, černější než noc. Ovšem nebyl čas na to se ptát, proč je uprostřed zasněžené Antarktidy černá hora, jediné co Lakea zajímalo, byly možné nálezy po novém organismu. Při prozkoumávaní hor z blízka zjistí Lake, že je ze stejného kamene, jako ty kameny, které našel Dyer. Při delším prozkoumávaní Lakova skupinka objevila jeskyni, nazvali ji „Brána do minulosti“. Když do ní vstoupili, nemohli uvěřit svým očím, krom prazvláštních krápníků a jejich tvaru v jeskyni našli to, po čem Lake tak toužil. Onen nový organismus byl nalezen!

A teď se možná ptáte, co za druh organismu to je, rostlina, živočich, mikroorganismus… To netuší ani sám Lake. Samotný organismus byl asi tak 2x větší, co normální člověk, vzhledově připomíná rostlinu, ale na to má moc značné rysy. Navrchu se organismus pyšní velkým hvězdicovým útvarem, naopak ve spod má jakési údy, skoro připomínající chapadla nebo kořeny, no a pod již zmíněnou hvězdicovitou hlavou se pod blánou skrývá jakýsi otvor, pravděpodobně se jedná o ústa nebo dýchací otvor. Lake neváhá ani minutu a rozkazuje skupině, ať ty organismy naloží na saně a odjedou s nimi do tábora, kde se bude provádět pitva. Když skupina dorazí do tábora, Lake začíná první pitvu. Už hned ze začátku ho trochu zaráží, že organismus je v tak perfektním stavu, ani nebyl zkamenělý. Další věc, která Laka překvapila, byla tlusté kůže, kterou neprořízl ani skalpelem. Když už se dostal dovnitř, nemohl uvěřit tomu, co právě vidí. Z organismu začala téct jakási zelená tekutina, která pravděpodobně plní podobnou funkci jako krev v lidském těle, dále objevuje různé orgány a velice složitou nervovou soustavu.

Tento velkolepý objev následně hlásí Dyerovi, který je z toho celý v šoku. Lake prohlásí, že hned přiletí a ukáže mu ten nový organismus. Ovšem v tu chvíli se strhla obrovská sněhová bouře, a i přes Dyerovo varování, Lake ignoruje jeho doporučení a říká, že to přeletí. Uběhne den a Lake nikde, neodpovídá na volání, ovšem bouře pořád neutichla, tak se Dyerova skupina domnívá, že kvůli silné bouři nemohou navázat kontakt. Jenomže uběhne už pár dnů, a i přes to Lake stále neodpovídá na volání vysílačkou. Dyerův tým se tedy rozhodne letět za nimi. Dyer tedy se svou skupinou přiletí na souřadnice Lakova tábora, ovšem tábor nikde. Po chvíli pátrání Dyer nachází kusy stanů a vybavení pod hroudou sněhu, vyšle tedy zbytek skupiny, ať jdou hledat přeživší, ovšem jediné co Dyerova skupina nalezne je pár lidských těl stažených z kůže a s vyjmutými orgány, jakoby je odoperoval chirurg.

Sledovat, jak se dvě rozdílné kultury proplétají je vždy zajímavé, a to platí i u této adaptace. Už jenom takový detail jako použití amerických jednotek místo metrického systému pro mě bylo nečekané ale zároveň příjemné. V určitých částech mi přijde, jako by Gó Tanabe vlastně nepsal mangu ale ten klasický americký komiks. Rád bych tady porovnal, jak blízko má původní dílo s adaptací, ovšem nikdy jsem neměl tu čest si přečíst něco od Lovecrafta (snad to někdy napravím). I tak si myslím, že Gó Tanabe je velký znalec Lovecrafta, když už dělá adaptace na jeho knihy. Dalo by se říct, že je takový Lovecraft otaku.

I přes to, že jsem šel do této mangy úplně slepě bez vlastně ani vědění, co Lovecraft píše, byla tahle manga úžasná. Příběh je velice poutavý a nedivil bych se, kdybyste ztratili pojem o čase. Kresba je též fenomenální, že na jednom dvoustránkovém obrázku dokážete vydržet klidně i deset minut a hledat všemožné detaily. Postavy působí dost realisticky a dokázal bych si podobný příběh představit v nějakém cestopisu. Mangu tedy hodnotím velmi kladně a už se nemohu dočkat druhého svazku. Kdybych měl hodnotit bodově, vidím to na solidních 9/10.

---

Nakladatelství: Crew

Překlad: Vít Ulman

Rok vydání: 2023

Vydání: 1. vydání

Jazyk: český

Počet stran: 296

Vazba: pevná

ISBN: 9788076793668

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme českému nakladatelství Crew.