Jako by to byla včera, co se po éterech československého internetu roznesla zpráva, že herní youtuber Sterakdary bude vydávat svůj první fantasy román. Kolem Arily se točila obří kampaň a z předprodejových polic mizela jedna kniha za druhou. Já jsem byl však již od začátku byl lehce skeptický, a to obzvlášť když se ke mně doneslo, že se Radkovi během jednoho jediného roku podařilo nejen sepsat, ale i zeditovat, zaslat nakladateli a vydat svou úplně první knihu v životě. Má skepse se bohužel po vydání potvrdila, a ačkoliv na internetových knižních databázích sklízela dobrá hodnocení, mně přišla krapet nedodělaná. Od těchto událostí nám však uplynul již rok a půl a před půl rokem šla na pulty knihkupectví autorova třetí kniha, Odkaz lidské mysli. Vzhledem k tomu, že se jednalo o počátek nové série a že jsem v Arile i přes plejádu různých neduhů spatřoval značný potenciál, rozhodl jsem se dát Radkovi druhou šanci. Posunul se jako autor? Poučil se ze svých chyb z první knihy? A jak si vede Odkaz v porovnání s ostatními knihami v žánru?

Země byla napadena. Z oblohy se snesly mimozemské koráby nesoucí záhadnou rasu vesmírných živoucích slizů, gorů. Ti se pyšní skvělou schopností podmanit si jakoukoliv techniku, co na ně lidské síly byly schopny použít. Lidstvo tak závratnou rychlostí prohrávalo bitvu o vlastní planetu a nezbývalo jim, než se uchýlit k jedinému: dát do čela svých sil takzvané arbitry. Arbitři představují dokonalou umělou inteligenci, která dokáže provádět ty nejsložitější výpočty během mrknutí oka a rozhodovat o těch nejzávažnějších otázkách nutných pro zachování lidstva bez známky emocí.

Náš příběh se však odehrává o celých 200 let později, kdy se území vlivu vesmírných gorů stále rozrůstá a obyvatelstvo Země se jim snaží vzdorovat. Přirozeným vývojem se tak lidstvo rozdělilo na pomyslné 3 hlavní kasty: lidi žijící v obřích městech pod dohledem arbitrů, vojáky aktivně válčící s gory na severních frontách a nakonec vyvrhele, jimž se ani jedna z možností nezamlouvala a rozhodli se žít v malých osadách v oblasti mimo města, takzvaných pustinách.

Právě zde v pustinách se setkáváme s jednou ze třech hlavních postav knihy: starostou malé vesničky vyvrhelů, Eledem. Ten se po své kariéře v armádě a následné dezerci rozhodl vytvořit moderní, klidné město pro všechny, co chtějí žít normálním životem, ale zároveň nechtějí být vázáni striktními pravidly pobytu ve městech řízenými arbitry. Stará se o svojí vesnici, společně s ostatními obyvateli loví divoké Araky – zvláštní kombinaci gorů, strojů a zvířat – a snaží se zapomenout na všechny rány ze své minulosti. V pustinách však není sám a netrvá dlouho, než jeho vesnice upoutá pozornost i ostatních hráčů v okolí.

Druhou ústřední postavu pozorujeme naopak na severní frontě, přímo v srdci aktivní války proti gorům. Je jím mladý generál útočné jednotky, Drey, který stejně jako Eled utápí svůj žal nad vlastní minulostí v řádném vykonávání profese, akorát namísto budování vlastní vesnice kosí gory sem a tam. Co mu však do pudu sebezáchovy chybí, vynahrazuje si staráním se o svoji jednotku, která pro něj představuje druhou rodinu. Právě proto se jednoho dne rozhodne vzbouřit proti vlastním nadřízeným a dezertovat, když jeden z jeho podřízených a blízký přítel v jednom je neprávem obětován „pro větší dobro“. Po ztrátě víry v celý systém mu nezbývá nic jiného, než utéci do pustin a hledat štěstí jinde.

Třetí a poslední hlavní postavou je Alva, jedna z plejády arbitrů, která má konkrétně pod správou území Evropy, kde se celý příběh také i odehrává. Svojí chladnou kalkulací a absencí emocí pomáhá vytvářet skvělý kontrast k velice lidskému a emočně zabarvenému pohledu na svět předchozích dvou postav. Již během prvních pár kapitol je jasné, že Alva v příběhu představuje roli jistého antihrdiny. Ačkoliv podniká kroky v zájmu lidstva, způsob, jakým nakládá s vysoce postavenými lidmi, a chladná krutost, kterou si zajištuje oddanost podřízených, nám vytváří postavu, které jako čtenáři i přes rozumnost jejího jednání nejsme schopni fandit. V young adult literatuře se s morálně šedými postavami zas tak často nesetkáváme, a proto se za mě jedná o závan svěžího větru a jednu z nejlepších stránek knihy.

Jestli si ovšem od Odkazu slibujete famózní sci-fi jízdu, mohli byste se spálit. Jedná se spíše o takový fantasy příběh navlečený do science fiction hávu: něco jako Star Wars. Ačkoliv se děj odehrává v našem vesmíru, na naší planetě a částečně se snaží být založen na reálných vědeckých postupech, vlivem několika za vlasy přitažených prvků táhne celé vyprávění spíše právě k čistému fantasy.

Zářným příkladem je systém kleteb neboli místní „magie“. Je nám vysvětleno, že jak gorové tak arakové pracují na podobném systému jako počítače. Tím pádem, když se jim podaří do systému dostane vir ničící obvody, přestanou fungovat. To zní zatím v pořádku, že? Problém ovšem tkví ve způsobu, jakým je daný vir – neboli kletba – vytvářen a následně využíván. Nejedná se o žádný komplikovaný program, na kterém by pracovali ty největší mozky z lidských řad, ale náhodné kouzelné něco, co se vytvoří z lidské mysli při velkém silovém nebo emočním vypětí. Přidejme k tomu komunikaci se stroji pomocí mysli a sesílání kleteb sem a tam z druhé poloviny knihy a máme uvařený základ pro správně vágní magický systém, který jako by z fantasy knihy vypadl.

Stejný problém ve výsledku ovšem představují i arakové, čili robotická zvěř. Jedná se o přirozenou evoluci gorů, jež zkonzumovala lidské stroje a následně se inspirovala zemskou faunou. V podstatě o takové velké chodící stroje, které postupně zhlouply a dostaly se na úroveň typické lovné zvěře. Ačkoliv v příběhu sehrávají skvělou roli v předkládání enviromentálních otázek, které zde z důvodu závažnějšího vyzrazení děje nemohu více komentovat, pokud bychom si je nahradili běžnými obry, mamuty či šavlozubými tygry, vůbec nic by se s příběhem nestalo.

A podobných příkladů, kdy byl ryzí fantasy prvek pouze zamaskován za něco padnoucího do sci-fi světa, je v knize více. Osobně to nepovažuji za nějaké výrazné negativum, pouze mi přijde, že někoho by tento fakt mohl mrzet a vzhledem k označení knihy jakožto „sci-fi“ mi přišlo nutné zde zmínit, jak se věci mají.

Ačkoliv se kvalita psaní výrazně zlepšila, co v textu bohužel i nadále přetrvává, je neskutečná naivita vyprávění. Ano, vím, kniha je mířena spíše na mladší publikum, ale ani to není natolik hloupé, aby potřebovalo každičkou sebemenší věc v ději vysvětlovat. Víte, jak se říká, že autoři by měli věci ukazovat, ne popisovat? V případě Odkazu by bylo třeba do tohoto rčení přidat ještě „a už vůbec ne vysvětlovat“. Každý krok postav je totiž v knize vysvětlován, v tom lepším případě skrze vypravěčský nadhled načrtnutím uvažování dané postavy, v tom horším skrze neskutečně strojené a nepřirozené dialogy. Ty často vypadají tak, že buď je jedna postava naprostý budižkničemu a druhá chodící encyklopedie nebo je jedna naprostý hlupák, který nedokáže přemýšlet za sebe, a druhá ji musí vše diktovat jak malému dítěti. Rozvádění světa skrze dialogy s naivní hlavní postavou je jedním z klasických způsobů, jak čtenáři přiblížit nový svět, avšak stále je to potřeba provádět s jistou grácií a nápaditostí.

Naivita se bohužel nedrží pouze způsobu vyprávění, ale také i děje. Postavy čas od času otočí názor o 180° a nikomu v okolí to nepřijde divné, jelikož je to potřeba k posunutí děje. Nebo si nevšimnou něčeho naprosto zřejmého, pouze aby se postava mohla dostat z bodu A do bodu B bez nějakých větších problémů. Opět se ve svém základu nejedná o nic vyloženě špatného, šťastné náhody k příběhům zkrátka patří a nikdy nejsou vyloženě nereálné, když se však tato formule začne pravidelně opakovat, čtenáře jakákoliv závažnější situace akorát začne nudit a nad laciností některých rozuzlení bude protáčet panenky.

Nerad bych, aby to vyznělo, jakože je kniha plná hrozných chyb a špatného obsahu. Pokud přimhouříme oči nad věcmi popsanými výše, nabízí Odkaz skvěle vykonstruovaný příběh o důležitosti rodiny, rodičovství, sebeobětování, vztahu člověka k přírodě a nalezení smyslu života. Skrze každou dějovou linku pozorujeme jiné z těchto témat, které je nenásilným způsobem čtenáři předkládáno a nutí ho se nad ním zamýšlet. Byly kroky postav vskutku správné? Souhlasíme osobně s názorem a činy postavy A nebo spíše postavy B? Přesně toto protkávání různých témat je něco, čeho si u knih pro mladší publikum vážím, jelikož to právě mladému čtenáři slouží jako záminka zamyslet se nad tématy pro něj ne zcela běžnými.

Nemá smysl chodit kolem horké kaše, vizuál knihy se povedl na jedničku. Jak obálka tak i ilustrace zprostředkované opět Františkem Sedláčkem jsou naprosto špičkové a pomáhají dotvářet správnou postapokalyptickou atmosféru. I provedením se jedná o kvalitní brožovaný titul, kterému není co většího vytknout, a řešení podepsané verze, jež si můžete zakoupit z autorova obchodu, je vskutku nápadité.

Bohužel po textové stránce už to taková sláva nebyla. Celý spis je opět naprosto napěchován překlepy, chybami a nadbytečnými slovy. Svoji původní snahu zaznamenávat každou chybu, na kterou při čtení narazím, jsem zavrhl po pouhé jedné kapitole. Až tolik tam toho je. Což je hrozná škoda, protože drtivou většinu by vychytal libovolný korektor po jednom kompletním projetí knihy bez žádných větších zásahů do struktury. Ve výsledku tak celá publikace působí lehce „odfláknutým“ dojmem, protože i na poměry dnešního knižního průmyslu je zde chyb vskutku jak máku.

Můj verdikt je – i přes značný posun v kvalitě – ve výsledku obdobný jako u Arily: kniha měla ještě nějakou dobu zůstat doma na stole a ne na poličkách knihkupectví. Kdyby se poupravovaly některé problematické pasáže, jež silně rozbíjí plynulost vyprávění, a před vydáním někdo ještě detailně celou knihu projel a zbavil ji všech přepisů a chyb, hned bychom zde měli výrazně lepší a učesanější titul. Nejedná se o nijak špatný počin, pouze úplně nedosahuje potenciálu, který by si zasloužil.

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2022

Vydání: 1. vydání

Jazyk: český

Počet stran: 384

Vazba: brožovaná

Ilustrace: František Sedláček

ISBN: 978-80-766-1585-4

Za recenzní výtisk děkujeme mnohokrát autorovi knihy! Více informací o dalších projektech naleznete zde na jeho stránkách.