SCIFI.SK: Prednedávnom sme mali tú čest odpremiérovať {spacenews,5974,na našej stránke Váš film Trhlina. Čo vás inšpirovalo k téme cestovania časom a zmene osudu?

JÁN HALUZA: Děkuji moc za uvedení mého filmu na Vašich stránkách.

Téma cestování v čase je vzrušující už ze své podstaty, každý asi někdy uvažoval, že by rád nějaké své rozhodnutí vrátil zpět, případně by se současnými znalostmi různé situace řešil jinak. Mě na tom zaujalo téma obrovské zodpovědnosti, kterou by s sebou taková schopnost nesla. Bylo by pak velmi snadné se nechat strhnout a využívat ji čistě pro svůj prospěch. A to je právě největší výzva pro hrdinu Trhliny.

J.H.: Když začnu nad možností cestovat do minulosti přemýšlet více do hloubky, většinou narazím na hranici, kdy zjistím, že dál už to domyslet nedokážu. Vždy vyvstanou neřešitelné paradoxy, které do příběhu na toto téma zanesou díry v logice. Geniální scénáristé dokáží takový příběh odvyprávět tak, aby tyto díry nebyly vidět. Krásně to ukázal podle mě mizerný poslední díl Terminátora, když v prvních deseti minutách nevědomky odhalil díry v příběhu geniálních prvních dvou dílů. Díry, kterých jsme si právě díky rafinovaným scénářům vůbec nevšimli.

Nicméně možnost cestovat v čase tam a zpět si vlastně nedokážu představit a ani tomu nevěřím. Kdyby to doopravdy šlo, tak by nastal strašný zmatek a nejspíš by došlo, jak řekl doktor Brown, k rozpadu celého vesmíru... :-)

J.H.: Jsem především fanoušek napětí. A žánr sci-fi přirozeně vytváří prostor, jak napětí vytvářet, protože hrdiny může stavět do naprosto nepředstavitelných situací, u kterých se divák sám sebe může ptát, jak by je dokázal za daných okolností řešit.

Obdivuji, když někdo dokáže vytvořit propracovaný fantaskní svět plný originálních stvoření a futuristické techniky, mnohem více mě ale zajímá, jaký se v tom světě odehraje příběh, a zda fandím jeho postavám.

J.H.: Výroba triků v Trhlině opravdu zabrala hodně času, ale bylo to dáno především tím, že jsem na nich pracoval sám a neměl jsem na to příliš čas. Jinak se vždy snažím trikové scény ve svých filmech vymýšlet tak, aby byly realizovatelné i v našich podmínkách a nebyly příliš náročné. U trikového záběru je často důležitější, jak je připravený samotný záběr, do kterého pak bude trik vložen. Různé drobnosti jako je světlo, pohyb kamery a pohyb objektů v mizanscéně, mi pak v postprodukci můžou práci výrazně ulehčit nebo naopak zkomplikovat. Možnosti, které ale dávají dnešní programy, které jsou často free a lze s nimi bez problémů pracovat na běžných stolních počítačích, jsou neuvěřitelné.

J.H.: Vlastně ani nevím, zda mám počítat filmečky, které jsme točili ještě na střední škole, nebo raději začít od těch „ambiciznějších“, ale myslím, že takových 10 až 15 krátkých filmů jsme už natočili. A obrovskou zásluhu na tom mají právě mí kamarádi, kteří do toho jsou schopni zadarmo jít stále znovu a znovu. Poslední dobou si vzájemně pomáháme s dalšími dvěma velmi talentovanými filmaři Lukášem Masnerem a Markem Čermákem a spolupráce s nimi moje filmy velmi posunula.

J.H.: S Jarkem Hylebrantem jsme se potkali na brněnském Kabinetu nezávislého filmu, kde jsem promítal své starší filmy, dali jsme se do řeči a dohodli se na případné budoucí spolupráci. Když jsem poté napsal scénář k Trhlině, okamžitě jsem si na něj vzpomněl. Evu Burešovou mi pak doporučil právě Jarek.

J.H.: Podle mě existuje spousta mylných názorů na skutečný význam filmové hudby. Nejedná se v žádném případě o pouhý „podkres“. Na druhou stranu ale není ani pravda, že dobrý film dělá na prvním místě dobrá hudba. Můj názor je, že filmová hudba je plnohodnotnou součástí filmového vyprávění a spoluvytváří určitý významový celek. Režisérovi může hudba pomáhat říkat emoce, které jsou v obraze jinak pouze naznačeny, případně jsou jenom v textu. Hudba může divákovi říct, co se děje v hlavě hrdiny, který má ale v obraze kamenný výraz. Aby tohle fungovalo, tak je ale potřeba mít skladatele, který uvažuje nejen nad hudbou, ale právě především nad filmem a je ochotný a schopný se o něm bavit, přemýšlet nad ním. Jednoduše skladatel filmové hudby musí rozumět filmu, nejen hudbě. Přestože hudba samotná je velmi náročné a svébytné umělecké dílo, její autor musí umět potlačit své ego a propojit ji (ani nadřadit ani podřídit!) s filmovým vyprávěním. A Karel je v tomto ohledu skutečný filmový skladatel.

J.H.: Já se na své filmy popravdě dívám poměrně nerad. Většinou mi okamžitě vyvstávají všemožné chyby, říkám si, co jsem měl udělat jinak atd. Na druhou stranu je pro mě velmi cenné se na ně dívat společně s jinými diváky, protože jejich spontánní reakce mi o mém filmu řeknou nejvíc.

Co se týče soundtracku k Trhlině, tak jsem nedávno Karlovi psal, jak by mě dříve nenapadlo, že budu společně s Hansem Zimmerem a Johnem Williamsem nadšeně poslouchat soundtrack k vlastnímu filmu. :-)

J.H.: To ne. Vybrat peníze přes crowdfunding byla spíše taková zkouška, která by nám trochu ulehčila práci a umožnila více natáčecích dní a větší komfort na natáčení. Ale snažil jsem se už ten scénář psát tak, aby to bylo realizovatelné i v amatérských podmínkách a bylo to na tom minimálně vidět. Samozřejmě jestli se to tak i povedlo je spíš na posouzení divákům.

J.H.: Popravdě nevím. Nemám nad tím filmem ještě moc nadhled. Samozřejmě je tam spousta momentů, u kterých vím, že jsem jim na place měl věnovat více času, případně je točit trochu jinak, ale to je vždycky u natáčení myslím nejen amatérského filmu.

Druhá věc je, že to téma se pro mě s natočením Trhliny vyčerpalo, takže ani nemám příliš potřebu nad ním uvažovat znovu a přemýšlet, jak jej případně zpracovat jinak.

J.H.: Právě jsme dotočili krátkometrážní horor s pracovním názvem FAE o hrůze, která se skrývá pod hladinou přírodních koupališť.:-) A také s kamarádem Ondrou Čížkem píšeme scénář k celovečernímu filmu, který by se měl odehrávat z větší části v letícím letadle.

J.H.: Nejsem si jistý, jestli jsem v pozici, kdy bych vůbec někomu měl dávat rady. :-) Ale asi první věc, co mě napadá je, nenechat se odradit, když vám někdo řekne, že něco nejde. V dnešní době jde zejména v amatérském filmu všechno.

A ak ste náhodou Trhlinu ešte nevideli, môžete si ju pozrieť u nás na scifi.sk!